Pavlův osten - Andrew Wommack

Pokaždé, když řeknete, že je Boží vůli, aby byl každý uzdraven, někdo zmíní Pavlův osten v těle. Logika tohoto odkazu říká, že přestože byl Pavel jedním z Jeho největších poslů, Bůh ho neuzdravil. Říkají, že Bůh chtěl mít Pavla ne­mocného, aby zůstal pokorný.

To ale není to, co říká Bible. Pavel hovořil o ostnu ve svém těle v 2. Korint­ským 12:7-10:

„Aby mi ta úžasná zjevení příliš nestoupla do hlavy, byl mi dán do těla osten, satanův posel, který mě sráží, abych si o sobě pří­liš nemyslel. Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo, ale řekl mi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně proje­ví uprostřed slabosti.“ Milerád se tedy budu chlubit svými sla­bostmi, aby na mně spočívala Kristova moc. S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti pro Krista - vždyť má síla je v mé slabosti!“

Všimněte si, že Pavel úvodem všech svých prohlášení o ostnu v těle zdůraz­nil, že mu byl dán kvůli všem „úžasným zjevením“. Proto by nikdo, kdo nemá toto množství úžasných zjevení, jako Pavel, neměl prohlašovat, že mu byl do těla dán tentýž osten. Je mnoho lidí, kteří Pána znají jen povrchně a kteří se za Pavlův osten v těle schovávají. To není správné vykládání Písma (2. Timoteovi 2:15).

Pavel v 7. verši zcela jasně uvedl, že jeho osten v těle byl „satanův posel“, ne Boží. A přesto ti, kteří se rozhodli vykládat tento verš způsobem, který podpo­ruje učení, že Bůh pokaždé neuzdravuje, neustále připisují jeho autorství Bohu. To je neupřímnost vůči Písmu. Pavlův osten v těle byl od ďábla, ne od Boha.

Co byl Pavlův osten? Kvůli slovu slabost ve verších 9 a 10 se předpokládá, že šlo o nemoc. V kontextu je ale slovo „slabosti“ použito k popisu těžkostí, které nebyly nemocemi. V 2. Korintským 11:23-30 je Pavel sepsal: byl pětkrát bičová 39 ranami, bit metlami, kamenován a ponechán smrti, třikrát ztroskotal na moři. Hovořil o nebezpečích spojených s cestováním po moři i po souši, o útocích po­hanů i vlastních krajanů proti své osobě. Trpěl vyčerpáním a bolestí, hladem, žízní, zimou a nahotou. Potom ve 30. verši řekl:

„Když už se musím chlubit, pochlubím se svými slabostmi.“

To je důkazem, že slovo „slabosti“ neodkazuje pouze na nemoci. Pavel na­zýval „slabostmi“ své těžkosti. Bible také používá totožné slovo „slabost“ ve chvíli, kdy nevíme jak přesně se modlit (Římanům 8:26).

Ti, kteří se na Pavlův osten dívají jako na nemoc, neužívají slovo slabost (neduh) stejným způsobem, jakým jej v kontextu použil Pavel. Ve verši 10 Pavel řekl:

„S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti…“ (2. Korintským 12:10)

Pavel sepsal seznam pěti věcí, které s radostí snášel. Čtyři z pěti rozhodně hovoří o útrapách, které prožil. Pokud je slovo „slabosti“ použito stejným způ­sobem, jako to udělal Pavel v kontextu 2. Korintským 11:30, pak také popisuje těžkosti a útrapy.

Pavlův osten byl ve skutečnosti pronásledováním, kterým trpěl, kamkoliv šel. Přicházelo prostřednictvím lidí. Jeho iniciátorem byl ale padlý anděl, který byl určen, aby na něj stále útocil. Pavel opakovaně Pána žádal, aby jej tohoto pro­následování zbavil. Z pronásledování jsme ale vykoupeni nebyli. Pavel později napsal:

„Právě tak budou pronásledováni všichni, kdo chtějí žít zbožně v Kristu Ježíši “ (2. Timoteovi 3:12).

Bůh dal Pavlovi milost k tomu, aby toto pronásledování vydržel, místo aby jej ho zbavil. Ostatní místa v Písmu to potvrzují. Termín „osten v těle“ se poprvé neobjevil až v Pavlových dopisech. Jsou tři místa Starého zákona, ve kterých je použito podobného výrazu:

„Pokud obyvatele té země nevyženete, pak se vám ti, jež tam ponecháte, stanou trním v očích a ostny v bocích. Budou vás trýznit v zemi, v níž budete bydlet“ (Numeri 33:55)

„…potom vězte, že Hospodin, váš Bůh, tehdy před vámi přesta­ne ony národy vyhánět. Stanou se vám léčkou a pastí, bičem na vašich bocích a trním v očích, dokud nevymřete z této krás­né země, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dal“ (Jozue 23:13)

„Proto jsem také řekl: ‚Nevyženu je před vámi, ale budou vám trním v bocích a jejich bohové se vám stanou pastí“

(Soudců 2:3)

Starozákonní terminologie, ze které Pavel čerpá, k trnům přirovnává lidi. Ve všech těchto verších Bůh varuje svůj lid před tím, aby ponechali kohokoliv z původních obyvatel naživu, protože se stanou ostny v bocích a trním v očích. Slovní spojení „osten v těle“ je, jak vidíme v předchozích případech, v Bibli po­užit jako odkaz na pronásledování lidmi spíše než na nemoc.

Někteří lidé se snaží jako potvrzení o Pavlově nemoci použít jeho slova z Galat­ským 4. Říkají, že trpěl nemocí, která zasáhla i jeho zrak a o tom že tady mluví:

„Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti. I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše! Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je!“

(Galatským 4:13-15)

Říkají: „Vidíte, Pavel měl nemocné oči a dokonce sám říká, že nebyl zdravý, když jim přišel kázat evangeliu.“

Uznávám, že s Pavlem nebylo tělesně něco v pořádku, když Galatským přišel kázat poprvé. Zdá se, že právě tohle říká. Vyvodit z toho ale závěr, že se jednalo o problém s očima, protože „by si pro něj Galatští oči vyloupli“, mi připadá jako unáhlený závěr. Myslíte, že když dnes říkáme: „Dal by za něj ruku do ohně,“ naznačujeme, že je něco v nepořádku s rukou toho dotyčného? Jedná se o slovní obrat, který říká, že tento člověk by pro druhého udělal cokoliv. Totéž říká Pavel o Galatských. Byli by pro něj bývali obětovali vlastní tělo, kdyby to bylo nutné.

Navíc, i kdyby nešlo jen o slovní obrat a Pavel měl opravdu nemocné oči, znamená to, že právě tohle byl jeho „osten v těle“? To je dost chabé vysvětlení. Mnohem logičtější by bylo říct, že to vše byl důsledek kamenování, o kterém se píše ve Skutcích 14:19-20. Pavel byl kamenován a nakonec ponechán na místě, aby tam zemřel:

„Vtom ale dorazili Židé z Antiochie a Ikonia a strhli davy k tomu, aby Pavla ukamenovali. Když už ho měli za mrtvého, vyvlekli ho za město. Když ho však obstoupili učedníci, vstal a vrátil se do města. Druhého dne pak s Barnabášem odešel do Derbe.“

Osobně věřím, že opravdu zemřel a Bůh jej vzkřísil. Pokud mrtvý nebyl, byl smrti tak blízko, že jej ti, kteří ho kamenovali, za mrtvého pokládali, a tak odešli. Když ho ale obstoupili učedníci a modlili se, vstal.

Hned následujícího dne Pavel odešel do města Derbe a tam kázal evange­lium. Víte kde leží Derbe? Je to jedno z měst v Galacii. Lidé, se kterými Pavel hovořil o své slabosti (churavosti) jako s prvními, byli právě Galatští. Proto by bylo zcela pochopitelné, kdyby po té, co byl předešlý den ukamenován, trpěl určitými fyzickými problémy včetně problému se zrakem.

Galatským 4. kapitola rozhodně nedokazuje, že Pavlovým ostnem v těle byla nemoc očí. Skutečnost, že Pavel mluví o slabosti „na začátku“, navíc znamená, že pominula.

A tak Pavlovým ostnem v těle nebyla nemoc a Bůh ho neodmítl uzdravit, aby zůstal pokorným. Ti, kteří takto vyučují, se chytají stébel, aby mohli učit to, co vyhovuje teologii, které chtějí věřit.

Pravdou je, že BŮH CHCE, ABYSTE BYLI ZDRAVÍ.

Z knihy "Bůh chce abyste byli zdraví"

Koľko ešte...?

V posledných dňoch si dávam otázku “Koľko času musí stráviť človek na cirkevných prednáškach, aby začal napĺňať Kristove zasľúbenie – Ten kto verí vo mňa bude konať väčšie skutky ako som ja konal...?” Spolu s tým sa mi objavuje slovo z listu Hebrejom, ktoré hovorí  “…namiesto toho aby ste boli sami učiteľmi, stále potrebujete niekoho aby vás učil!!!” Keď však hľadám odpovede v dnešnej cirkvi, vidím len nekonečné vyučovania o hriechu, spáse, krstoch a iných základných pravdách Evanjelia. Preto sa pýtam. Koľko krát ste počuli tie isté kázne? Koľko rôznych variácii na jednu tému?  (Heb 5:12 – 6:3).

Keď sa pozrieme na Ježiša, ako chodil po celej zemi hlásal jednoduchú zvesť “Priblížilo sa Kráľovstvo Nebeské.“ Jeho vyučovania sú zhrnuté do pár kapitol v Matúšovi nazvané ako Kázeň na hore. Je naozaj potrebné pre ľudí obrátených 3 alebo i viac rokov neustále počúvať rôzne poučenia z úst mnohých kazateľov založených na týchto Ježišových slovách týždeň čo týždeň??? Prečo si ľudia nezoberú bibliu, neprečítajú tie pasáže a nezačnú nad nimi meditovať? Každý jeden by našiel niečo nové v tých slovách, že by nestačili všetky knihy sveta aby sa zapísali konkrétne zjavenia. To že biblia je nekonečná pokladnica múdrosti ešte neznamená že má človek donekonečna počúvať zjavenia od niekoho iného. Je to ako jesť predtrávenú potravu. Niečo, čo už za nás niekto požuval.

Všetko čo Ježiš kázal sa točilo okolo princípov Nebeského Kráľovstva z Kázne na hore či ďalších roztrúsených podobenstiev v Novej Zmluve. Koľko krát sme ich už počuli a čítali? Kam vedie nekonečné opakovanie rovnakých posolstiev v rôznych verziách? Pokiaľ nezačneme žiť to čo sme čitali v Písmach, je to úplne zbytočné. Áno, nebojím sa povedať to nahlas.

Nekonečné počúvanie prednášok je úplne zbytočné. Aj školák jedného dňa zmaturuje a začne používať to čo sa naučil v škole. Prestane do nej chodiť a namiesto toho začne učiť iných to čo vie on, aby mohli rovnako konať a zjednodušil si tým život. Ak však učiteľ necháva svojich zverencov počúvať donekonečna tie isté prednášky v rôznych obmenách bez toho aby pravidelne nevyskúšal a nakoniec neposlal s potvrdením o úspešnom absolvovaní predmetu ďalej, je to zlý učiteľ a určite dostane skôr či neskôr výpoveď. Smutné však je, že niektorí už výpoveď dostali, ale stále si to nepripúštajú a pokračujú s vyučovaním základov rovnakých študentov už dlhé roky.

Riešenie?

Ak si sa stal obeťou tohto systému, stále je cesta von. Začni sa pýtať otázky a žiadaj dostačujúce odpovede. Nenechaj sa odbiť. A keď ťa budú dlhodobo odbíjať a tvoj rast bude stagnovať, odíď. Je to veľmi ľahké. Tiež never všetkému čo počuješ na prednáške, pokiaľ si to sám vlastným štúdiom Písma v kontexte neoveríš. Mnohé pasáže sú vytrhnuté z kontextu a strácajú svoj pôvodný zmysel. Ak nájdeš rozdiel v tom čo si počul a častejšie sa to opakuje, pouč učiteľa o tom že sa mýli a ukáž mu ako to môže napraviť. Je možné že začneš mať problémy. Ježiš nás upozornil, že prídu.

Služba ktorá ťa nebuduje do plnosti dospelého človeka v Kristovi je proti-Kristovská. Darmo má pomazanie. Pokiaľ ťa nenaučí používať to čo už máš v sebe, zakrpatieš a zostaneš závislý na tom, aby ti niekto každý týždeň hovoril do života. Boh chce hovoriť priamo k tvojmu srdcu, Ježiš Kristus je jediný prostredník. Ak sa celé tvoje kresťanstvo točí len okolo zhromaždení, konferencií a táborov no nekonáš skutky väčšie ako Ježiš, žiješ mimo Božiu vôľu zjavenú v Biblii.

Čítaj, pouč sa a konaj. Je to jednoduché.

Buďťe požehnaním.